Černostudničním hřebenem

Jablonec nad Nisou, náměstí B. Němcové (MHD) - Černá studnice 4,5 km - Berany 6 km - Vrchůra 8 km - Muchov, vyhlídka 9,5 km - Tanvald (ČD, ČSAD) 12,5 km.

V Jablonci nad Nisou, v Podhorské ulici, asi dvacet minut chůze ze středu města, stojí významná secesní stavba starokatolického kostela Povýšení svatého kříže z let 1900-1902. Po jednom století, v letech 2001 až 2002, byly provedeny jeho rozsáhlé opravy. Tady je i začátek naší cesty (zelené značení), která pokračuje nad Novoveským koupalištěm do Alšovy ulice. Zanedlouho vstoupíme do smrkového lesa. Místy jsou ještě patrné pozůstatky někdejší oblíbené sáňkařské dráhy z Černé studnice do Jablonce n. N. Pohodlným výstupem dosáhneme vrcholu Černé studnice, nejvyššího bodu Černostudničního hřebene.

Na vrcholu stojí od roku 1905 krásná kamenná rozhledna, skvělé dílo jabloneckého architekta Roberta Hemmricha. Chata, která bývala chloubou a centrem jablonecké odnože Německého horského spolku, je v současnosti v žalostném stavu. Občerstvení tady přesto nalezneme, a to v útulné místnosti u rozhledny. Před stavbou rozhledny se výletníci rozhlíželi z vrcholových skalek, z nichž jedna je dodnes opatřena schodištěm a zábradlím. U chaty bývala i malá botanická zahrádka, představující flóru našich hor. Zatímco hezké věci zanikly, v době nedávné byly na vrcholu postaveny hned dvě telekomunikační věže.

Hřebenovou cestu vyznačili turisté KČT červenými značkami. Ty směřují od rozhledny pohodlně do sedla v Beranech. Dříve, než sedla dosáhneme, spatříme vpravo skupinu zajímavých skalek. Jsou to Čertovy kameny, z nichž nejnápadnější se jmenuje Kladívko. Kousek dále od cesty lze objevit i Čertovu hlavičku.

Zvlněným terénem projdeme pod vrcholem Pustina s dalším stožárem telekomunikací z roku 2003 a okolo charakteristické skalky Buchta (vlevo přímo při cestě) se dostaneme do sedla s názvem Vrchůra. Na samém hřebenu tady stojí osamělé stavení. I další průběh hřebenové cesty je lemován řadou skalek, přičemž některé z nich byly již ve vzdálenější minulosti odtěženy.

Před krátkým stoupáním na vrchol Muchova se ocitneme v mělkém sedle (křižovatka se žlutými značkami). V letech 1924-1937 tady stávala chata vybudovaná odborem Klubu československých turistů ve Velkých Hamrech. Po zničujícím požáru zůstaly v lese dodnes patrné její základy. I vrchol Muchova hyzdí přenosové zařízení, ovšem zajímavý rozhled do údolí Kamenice a k Jizerským horám zůstal.

Projdeme ještě neobvyklým útvarem Skalní brány a před námi je další pamětihodnost Černostudničního hřebene: vyhlídka Terezínka. Tvoří ji vyhlídková plošina s mohutnou podezdívkou. V počátečním období rozmachu turistiky, v roce 1853, ji tady dal postavit místní továrník J. Mayer. V jejím názvu zvěčnil jméno své manželky Terezie, která si toto místo oblíbila. Je odtud nejhezčí výhled na Tanvald. A do Tanvaldu (ČSAD, ČD) je to již pouhý kousek.

Nenáročná hřebenová vycházka je 12,5 km dlouhá.