Stránky jsou v přestavbě
Sportovní vyžití v Jizerkách
Z Frýdlantu na Oldřichovský Špičák, Skalní hrad a Lysé skály
Frýdlant, nádraží (ČD, ČSAD) - Frýdlant, zámek 1 km - Větrov/Zátiší 3,5 km - Hřebenový buk 6,5 km - Exkurzní cestou na rozcestí Pod Špičákem 8,5 km - Špičák 9 km - Hřebenový buk 10 km - Skalní hrad 10,5 km - Lysé skály 11,5 km - Oldřichovské sedlo, Hausmanka 12,5 km - Oldřichov v Hájích, nádraží (ČD) 14 km.
Frýdlant býval po dlouhá staletí správním střediskem frýdlantského a libereckého panství a později se stal i okresním městem. Patří k nejstarším městům v regionu Jizerských hor a Frýdlantska. První písemné zmínky jsou datovány rokem 1278, ale to tady již stál hrad.
Dnešní Frýdlant se svým zachovalým zámkem, cennými sakrálními stavbami, skvostnou novorenesanční radnicí (postavenou 1888-1893), v níž je umístěno i vlastivědné muzeum, si zaslouží samostatnou návštěvu.
My se však z Frýdlantu vydáme proti toku říčky Smědé. Jednou z možností je sledovat žluté značení, které nás povede z města okolo zámku a zpět dolů k řece, odkud pokračuje dále, ven z Frýdlantu. Přes Smědou a přes železniční trať dojdeme do části zvané Háj. Tady již začíná úzká silnička směřující k samotě Nichtových domků. Na novějších mapách bývají označeny jako Větrov - Zátiší. Cesta mírně stoupá mezi loukami, prochází starým stromořadím až k osamělému stavení na křižovatce cest. Nichtovy domky založil r. 1843 Ambrož Nichte a po něm jsou pojmenovány.
I nadále vede cesta starou alejí, kterou dojdeme až k nevelké vodní nádrži s chladnou vodou. Na jejím jižním, tedy horním okraji, stojí bývalá hájovna, poslední stavení před vstupem do lesů. Cesta brzy začne strměji stoupat listnatými a smíšenými lesy a stoupá až do širokého sedla k Hřebenovému buku. Na buku zde je odnepaměti umístěn krucifix.
Po odpočinku doporučujeme vrátit se krátký kousek cesty zpět - do místa, kde se od žlutých značek odpojí doleva zeleně značená stezka, tzv. Exkurzní cesta. Její název souvisí s dávnou exkurzí lesnického personálu v panských lesích. Prochází severozápadním úbočím Špičáku přibližně po vrstevnici a zavede nás k zajímavým skalním útvarům. Přímo u cesty (vpravo) stojí jen horolezecky dostupná Temná věž, o něco dále projdeme skalní Bránou. Vlevo nad cestou se nachází skupina tzv. Guttenbergových skal. Exkurzní cesta zanedlouho končí na rozcestí (v sedle) Pod Špičákem. Tady přejdeme opět na žluté značení a dosti strmě vystoupíme na Oldřichovský Špičák. Při výstupu můžeme vlevo zahlédnout špičatou Důlní skálu.
Špičák je výrazný, skalnatý vrchol, z jehož poněkud zarostlého temene se nabízejí dílčí rozhledy. Z vrcholu sestoupíme hlinitým žlebem a naše cesta pak pokračuje okolo skalního hřibu zpět do sedla k Hřebenovému buku. Okruh od Hřebenového buku je samozřejmě možné absolvovat i v opačném směru, aniž bychom narušili náš cestovní plán.
Další část našeho výletu prochází jednou z nejromantičtějších oblastí celých Jizerských hor. Nejprve zvolna vystoupáme ke křižovatce u Skalního hradu. K bájemi opředené skále, se sotva znatelnými zbytky skalního hrádku (vytesaná lože trámů), vede krátká odbočka. Po prohlídce se vrátíme a naše cesta severním úbočím Stržového vrchu nás zanedlouho přivede k mohutné skupině Lysých skal. S jistým úsilím je možné vystoupit na vrchol jižního skaliska, pamatujme však na sestup - slézání bývá obtížnější než výstup! Méně náročným doporučujeme značenou odbočku, která nás přivede na vyhlídku.
Ještě celá řada dalších skal stojí poblíž cesty k Oldřichovskému sedlu: vpravo u cesty je např. Oldříšek. Ze všech nejnápadnější je ovšem skála Gorila, která stojí při cestě vlevo. Hezký je i nevelký Sněhulák, který se nachází nedaleko od ní. To již míjíme vrchol kopce Kopřivníku a cesta začíná klesat do Oldřichovského sedla, kam dojdeme zakrátko.
V sedle nalezneme bývalou hájovnu, ve které po dlouhá léta "vládl" pan hajný Hausmann. Jeho hájovna byla v nové době proměněna v útulnou a vyhledávanou hospodu, zvanou Hausmanka.
Z Oldřichovského sedla je to po hlavní silnici 25 minut na zastávku ČD.
Délka vycházky, která nás přivede k mohutným skalním útvarům Jizerských hor, je 14 km. Je možné ji o 3,5 km zkrátit při vynechání okruhu přes vrchol Špičáku.


