Z Hejnic na nejvyšší horu Smrk

Hejnice (ČD, ČSAD) - Lázně Libverda (ČSAD) 1,5 km - Huberka 5 km - Tišina 7,5 km - Nebeský žebřík 9,5 km - Smrk 10,5 km - hraniční přechod 11,5 - sedlo Lącznik 13 km - chata na Jizerském Stohu 14 km a zpět na Smrk 17 km.

Návrat ze Smrku:

a) Smrk - Nebeský žebřík 18 km - Hubertka 22,5 km - Bílý Potok, nádraží ČD 26 km.

b) Smrk - Streitův obrázek 20 km - Novoměstská kyselka 21,5 km - U Spálené hospody 22,5 km - Nové Město pod Smrkem (ČD, ČSAD), náměstí 24 km.

Od nádraží ČD v Hejnicích (podrobněji o nich na jiném místě) se vydáme přes malé návrší do Lázní Libverda. Nejstarší známý záznam o Libverdě je datován rokem 1381. Odedávna známý minerální pramen dal vzniknout milému lázeňskému městečku. Zdejší vodu pili významní hodnostáři, z nichž lze jmenovat saského kurfiřta Augusta, Albrechta z Valdštejna nebo ruskou velkokněžnu Annu Fedorovnu. K nejvýznamnějším hostům patřil C. M. von Weber nebo Josef Jungmann. Dodnes se tady léčí poruchy pohybového ústrojí a nervového systému. Navštivme i my lázeňskou kolonádu a ochutnejme vodu z některého z léčivých pramenů.

Promenádní, červeně značená cesta nás provede nevelkou obcí a znenáhla začne stoupat k Jizerské chatě, která stojí na okraji lesa. Dalším výstupem dojdeme k rázovité chatě Hubertka, k jedné z nejstarších turistických chat v Jizerských horách. Byla postavena roku 1906.

Naproti chatě stojí tzv. Křížový buk s krucifixem, připomínající odchod evangelíků v době protireformace Smuteční cestou do vyhnanství. Asi 100 m pod chatou se nalézá zajímavá skalní vyhlídka, zvaná Kočičí kameny. Zpřístupnili ji hejničtí turisté z horského spolku v roce 1923.

Cesta nad chatou začne dosti strmě stoupat úbočím Vlašského hřbetu. Po výstupu na lesní silničku projdeme kolem skalek tzv. Francouzských kamenů, které se nacházejí po obou stranách cesty. Vpravo pod silničkou stojí Kauschkova věž (schovaná mezi modříny), nejoblíbenější dostupná horolezecká skála Jizerských hor. Hezké výhledy na Frýdlantsko nás doprovázejí cestou na Tišinu.

Krátká odbočka k vyhlídce se vyplatí, dovedou nás k ní tvarové značky. Pod námi se objeví údolí Smědé a naproti vystupuje Paličník, se známou vyhlídkovou skálou. Ve strmých svazích pod Tišinou, které spadají do údolí Hájeného potoka, nacházejí zajímavé skalní útvary horolezci (Věž Grálu, Parsifal, Hrad rytířů a další).

Pokračujeme dále po asfaltové silničce zvané Francouzská cesta, a to až k Nebeskému žebříku. Nazývá se tak velmi strmý úsek výstupu, který byl v roce 2001 nákladně opraven.

Vrchol Smrku býval do doby poměrně nedávné zcela zalesněn. To byl jistě i důvod ke stavbě dřevěné rozhledny v roce 1892. Postavili ji tady turisté a vlastenci z Nového Města pod Smrkem, členové místního Okrašlovacího spolku. U rozhledny vyrostlo i malé pohostinství, vedené po desetiletí rázovitým panem Fritschem z Nového Města.

Dnes můžeme na nejvyšší hoře české části Jizerských vystoupit na kovovou rozhlednu, žel hospůdku ani smrkový les zde již nenajdeme. Zato pohledy do všech stran jsou volné, snad jen příliš oblý vrchol je trochu omezuje. Přesto přehlédneme velkou část Krkonoš a téměř celé Jizerské hory. Za Ještědským hřebenem vyčnívá vedle Ještědu Ralsko a Klíč, Lužické hory představí Luž a Hvozd, na obzoru se rýsují kopce Horní Lužice.

Na Smrku je od roku 1998 otevřen hraniční přechod do Polska. S pasem v kapse můžeme navštívit zajímavou chatu na Jizerském Stohu, která je od přechodu vzdálena asi 40 minut (zelené značení). Byla tu postavena v roce 1924 a při příležitosti pětasedmdesátiletého výročí výstavby byla odhalena nad vchodem do chaty pamětní deska iniciátora stavby Josefa Siebelta z Lázní Flinsberg (dnes Świeradów Zdrój). Zřídkakdy vyhřátá chata nabízí jednoduché, nikoliv však příliš levné občerstvení. Možné je zde i ubytování.

K návratu ze Smrku lze použít stejné cesty až k chatě Hubertce, kde bývá o víkendech nabízeno tekuté občerstvení. Od chaty směřují zelené značky do Bílého Potoka (ČD, ČSAD).

Jinou možností je sestup do Nového Města pod Smrkem. V roce 2000 byla otevřena nová, modře značená turistická stezka, která klesá západním úbočím Smrku a je provázena dalekými výhledy. Nejprve sestoupíme ke Streitovu obrázku, umístěném na torzu mohutného buku. "Obrázek" připomíná pokání pekaře Streita, jenž prý obětoval hejnickým mnichům falešné mince a pak neměl dobré svědomí. Krom toho zde byl roku 1780 zastřelen pašerák Lukas z Bílého Potoka.

Cesta dále klesá okolo tzv Kamene osvobození, který zde byl umístěn při desetiletém výročí založení Československa. Novoměstská kyselka přijde v závěru túry vhod všem unaveným poutníkům. Do Nového Města pod Smrkem nám zbývá ujít 2,5 km (ČD, ČSAD).

Náročná túra s velkým převýšením a značnými vzdálenostmi měří 26 (varianta a), případně 24 km (varianta b). Sestup do Nového Města pod Smrkem je sice o 2 km kratší, ale není proto snazší. Vynecháme-li odbočku k chatě na Jizerském Stohu, zkrátí se túra o 5 km.