Z Josefova Dolu na vrchol Jizery

Josefův Důl (ČD, ČSAD) - vodopád Jedlové 2 km - Štolpišská silnice 7 km - kiosek Na Knajpě 7,5 km - rozcestí u Malé Klečové louky 8,5 km - vrchol Jizery 9,5 km a zpět na Štolpišskou silnici 10,5 km - Smědava 12,5 km - Mariánskohorské boudy 18,5 km - Josefův Důl (ČD, ČSAD) 21,5 km.

Josefův Důl je obcí sklářských tradic. Největší stavbou v Josefově Dole je kostel Proměnění Páně, který tu byl postaven v letech 1862-1865. Věřme, že se včas dočká nutných oprav. V roce 2001 oslavili Josefodolští 300 let od založení obce.

Nejvýznamnějším rodákem Josefova Dolu byl pan učitel Gustav Leutelt, který zde žil a učil v první polovině 20. století. Jako německý spisovatel, který se věnoval téměř výhradně svému domovu, byl uznáván široko daleko. Po roce 1990 mu byl v parčíku u bývalé školy znovu odhalen pomník.

Od nádraží ČD nás povedou modré značky tzv. Hujerovým koutem. Cesta tu zvolna stoupá mezi domky a za posledními staveními odbočí ze silnice doleva. Vystupuje údolím říčky Jedlové a prochází přírodní rezervací Jedlový důl. Zanedlouho přijdeme k prvnímu stupňovitému vodopádu Jedlové, k němuž z cesty vede krátká odbočka a o něco výše pak říčka vytváří hlavní vodopád. Později opět dojdeme na pevnou komunikaci, jejíž téměř přímý úsek se nazývá Mořská cesta. Před lety tady cesta procházela nekonečným "mořem" lesů.

Před dosažením Štolpišské silnice se na prostorné křižovatce zprava připojí silnička od Mariánskohorských bud. Po Štolpišské silnici se pak vydáme doprava a již za několik minut přijdeme na křižovatku Na Knajpě. K JV odbočuje neznačená Kasárenská silnice, doleva (na SZ) neznačená spojnice pod Smědavskou horu. My se vydáme po modrých značkách směrem k horské chatě Smědava.

Přibližně po jednom kilometru přijdeme k odbočce směřující na vrchol Jizery. Cesta tu stoupá rozlehlou pasekou, nejprve mírně, později poněkud strměji. Prostorný vrchol Jizery je už blízko. Z někdejšího chráněného pralesa toho do dnešních dnů příliš nezbylo, zůstala tu však vrcholová skaliska.

Výstup na největší a také nejvyšší skálu je usnadněn pomocí žebříku, vrchol je opatřen zábradlím a stojí na něm dřevěný kříž. Je z něho jedinečný, ničím omezený, kruhový rozhled. Jizerské hory máme jako na dlani, v dáli se rýsují Krkonoše, Český ráj, Ještědské pohoří, Lužické hory i Dubská hornatina.

Mezi dvěma největšími skalami stojí nízký srub Horské služby. Přestože není přístupný, může nám jeho zastřešená veranda posloužit jako úkryt při nepřízni počasí.

Návrat na Štolpišskou silnici je možný pouze stejnou cestou, kterou jsme sem vystoupili. Štolpišská silnice nás pak zanedlouho přivede k horské chatě Smědava. Chata stojí při jediné opravdové silnici, která protíná Jizerské hory (ostatní "silnice" jsou pouze účelové, pro motoristy uzavřené komunikace). Chata byla postavena na počátku 19. století a byla, podobně jako krkonošské "boudy", využívána pro hospodářské účely. Postupně, s rozmachem turistiky, se začala proměňovat na útulek pocestných. Byla několikrát přestavována a rozšiřována, avšak v roce 1932 za ne zcela jasných okolností do základů vyhořela.

Dnešní chata zde stojí v téměř nezměněné podobě od roku 1935. Naproti ní ještě stával lovecký zámeček, vybudovaný roku 1910. Jednoho podzimního dne roku 1969 i k němu přilétl červený kohout a zbyly nám z něho jen základy. Současná chata Smědava je oblíbeným cílem turistů; rádi si sem vyšlápnou pěší i cyklisté, v zimě zde vládne víc než čilý lyžařský ruch.

Ze Smědavy se vydáme po zeleně značené cestě k Mariánskohorským boudám. Nejprve půjdeme po silnici jižním směrem a překročíme okresní hranici (Liberec - Jablonec n. N.). Blízko nejvyššího bodu této komunikace přijdeme na odbočku Kasárenské silnice. Její název připomíná období před druhou světovou válkou, kdy zde bylo budováno "bunkrové" opevnění a kdy při cestě stával kasárenský objekt.

Kasárenskou silnici sledujeme až k dřevěnému přístřešku, a právě tady z ní odbočíme vlevo. Překročíme potok Bílé Desné (o málo níže se nachází Protržená přehrada) a krátce nato dosáhneme již výše zmíněné cesty směřující k Mariánskohorským boudám. I tyto "boudy" byly založeny za účelem budního hospodaření (r. 1705). Na malebné louce, obklopené smrkovými porosty, stojí několik rázovitých horských stavení (jeden objekt je z nové doby).

Asfaltová silnička odtud klesá zpět do Josefa Dolu.

Náročný výlet s větším převýšením v první polovině trasy měří 21,5 km. Výhled z vrcholu Jizery patří k nejúchvatnějším v Jizerských horách.