Jizerské hory mají mnoho tváří. Umí být divoké, drsné a zrádné, ale i přívětivé a štědré. Svým vzezřením ovlivňují široké okolí včetně celého území Frýdlantska. Díky tomu najdeme v této oblasti spoustu přírodních unikátů. Krajina je zde protkána množstvím potoků, říček a vodopádů, skalních útvarů a přírodních rašelinišť. Nachází se zde zachovalé historické domy, hrázděné stavby i pískovcové náhrobky. Frýdlantsko nabízí mnoho možností pro pěší výlety i pro cyklistiku. Jeho malebnou krajinu si však nejlépe vychutnáte při pohledu z výšky z některé z velkého počtu zdejších rozhleden a skalních vyhlídek, které se mnohdy nacházejí přímo v srdci národní přírodní rezervace.
Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny se rozkládá na území obcí Bílý Potok pod Smrkem, Frýdlant v Čechách, Hejnice, Lázně Libverda, Oldřichov v Hájích a Raspenava. Na východě Jizerskohorských bučin najdeme strmé svahy západního výběžku Vysokého Jizerského hřebene, zatímco západní část rezervace zahrnuje jižní a severní svahy Oldřichovského hřebene. Střední část pak tvoří severní svahy Hejnického hřebene s hlubokými roklemi a potoky padajícími do údolí Smědé.
GPS: 50.8548064N, 15.1680939E
Skalní vyhlídku Ořešník uvidíte už při příjezdu do Hejnic mezi věžemi chrámu Navštívení Panny Marie. Na vrcholu vyhlídky je patrný kříž, který byl vztyčen po pádu komunismu a má symbolicky vyjadřovat naději člověka. Tento skalní útvar, který je často nazýván jako „král skalních vyhlídek“, byl pro návštěvníky zpřístupněn v roce 1898, kdy bylo do žulového masivu vytesáno jednoduché schodiště. Vrchol Ořešníku dnes nabízí mimořádný rozhled do kraje a na okolní hory a Frýdlantsko všem turistům.
GPS: 50.8608797N, 15.1879050E
Skalní vyhlídku najdete na okraji severních svahů Jizerských hor na dohled z Jizerské magistrály. Z vyhlídky je vidět střecha chrámu Navštívení Panny Marie, údolí Štolpichu, Ořešník a také Jindřichovský hřeben. Na vyhlídku se lze pohodlně dostat pěšky i na kole.
GPS: 50.8524881N, 15.1821019E
Na Paličník se můžete vydat z Bílého Potoka po žluté turistické značce údolím Hájeného potoka. Z vyhlídky je krásný výhled na protější vrchol Jizery, údolí Smědé a při troše štěstí a hezkého počasí můžete spatřit i Hrad a Zámek Frýdlant či Frýdlantské cimbuří.
GPS: 50.8714067N, 15.2576211E
Na vyhlídkovou skálu Hajní kostel, která patří do masivu Polední kameny, se dostanete z vlakového nádraží v Bílém Potoce. Cesta vedoucí kolem skalní věže Kazatelna je dlouhá asi 3 km. Ze skály je krásná vyhlídka, ze které přímo hledíte na Frýdlantské Cimbuří.
GPS: 50.8613092N, 15.2153272E
Skalní hrad se nachází uprostřed lesů západně od Oldřichovského sedla na pomezí naučné stezky Oldřichovské bučiny a naučné stezky Oldřichovské háje a skály. Ze skalního hradu je zajímavý pohled na Frýdlantsko i na nedaleký Oldřichovský Špičák.
GPS: 50.8721978N, 15.0893831E
Jihozápadně od Skalního hradu se nachází další skalní vyhlídka Špičák nazývaný též Oldřichovský Špičák. Skalní útvar, který je dnes jádrovou součástí NPR Jizerskohorské bučiny, dominuje západní straně Jizerských hor nad Oldřichovem v Hájích. Dostanete se k němu po NS Oldřichovské háje a skály.
GPS: 50.8644464N, 15.0740900E
Jedná se o velmi výrazný skalní útvar na hřebeni chráněného území Poledních kamenů, jehož název vznikl díky podobnosti skal s rozeklaným cimbuřím frýdlantského zámku. Z Frýdlantského cimbuří si vychutnáte panoramatické výhledy na Jizerské hory. Cimbuří se stalo vyhledávaným místem i pro horolezce.
GPS: 50.8561922N, 15.2169989E
Polední kameny jsou nejvýše položenou skalní formací národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Jejich vrchol tvoří různé skalní útvary tvořící malá skalní města, zřícené skalní bloky apod. Skalní hřeben je přístupný pro pěší turisty, kteří se sem dostanou z Hejnic po žluté turistické značce nebo po červené ze Smědavy.
GPS: 50.8535458N, 15.2243267E
Skupina žulových skal ležící ve Frýdlantském výběžku připomínajících kočičí hlavu je vyhledávaným místem mnohých adrenalinových nadšenců. Krom několika horolezeckých cest zde v roce 2014 občanské sdružení „Vodní kolo “oficiálně otevřelo zajištěnou cestu, tzv. ferratu. Délka trasy je 70 m a její obtížnost je ohodnocena stupněm B.
GPS: 50.8869606N, 15.2309811E
Tišina leží asi 1,5 km od Bílého Potoka a spadá též do lezeckých cílů místních horolezců. Dostanete se na ni pohodlnou cestou vedoucí kolem studánky Hraběnky Marie.
GPS: 50.8810175N, 15.2454169E
Dominanta a také druhá nejvyšší hora Jizerských hor dosahuje výšky 1122 metrů nad mořem. Na jejím vrcholu se nachází mohutný žulový skalní útvar nabízející překrásný kruhový výhled do krajiny. Nejlépe se k Jizeře dostanete po žluté turistické značce vedoucí po západním svahu hory.
GPS: 50.8339078N, 15.2596883E
Poledník je dominantou západní části Jizerských hor a také součástí NPR Jizerskohorské bučiny známou svými skalními útvary. Nachází se na zelené turistické trase mezi Oldřichovským sedlem a rozcestníkem Bílá kuchyně, a ačkoliv nenabízí rozhledy do kraje, za návštěvu rozhodně stojí.
GPS: 50.8547822N, 15.1365025E
Skalní vyhlídka Poustevníkův kámen se nachází na vrchu zvaném Na Chatkách, který býval oblíbeným výletním místem. Návštěvníky lákalo kromě výhledu také lesní divadlo, které vzniklo ve skalách kousek od vyhlídky a jehož pozůstatky můžete vidět i dnes. V roce 2016 došlo k vykácení stromů bránících ve výhledu a zpřístupnění vyhlídky nejprve kovovým žebříkem a o dva roky později vytesanými schody do skály. V roce 2018 byla vyhlídka doplněna o vrcholový kříž, lavičky, zábradlí a přibyl i informační panel. Na Triangl se nejlépe dostanete z Hejnic od kostela Navštívení Panny Marie směrem na Ferdinandov. Z vyhlídky uvidíte nejen dominantu Hejnic – kostel Navštívení Panny Marie, ale také Smrk, Paličník a další Jizerskohorské vrcholky.
GPS: 50.8762144N, 15.1744494E
Nejvodnatější a nejstrmější vodopád Jizerských hor s celkovou výškou 8 metrů. Pro vodopád je charakteristický velký balvan, který se nachází v jeho středu. Vodopád je pro turisty přístupný nejlépe ze směru od Bílého Potoka po zelené turistické značce.
GPS: 50.8565881N, 15.2122450E
Ve skutečnosti se nejedná o jeden vodopád, ale soustavu vodopádů, které na zhruba 70 metrech překonávají skalní stěnu vysokou přes 30 metrů. Jde o jeden z největších vodopádů Jizerských hor. Pod hlavním stupněm se proud rozděluje na dvě části. Levé rameno vytváří kaskády, zatímco na pravém rameni vzniká parabolický 4 metry vysoký vodopád. K vodopádu se lze dostat nejlépe pěšky od Hejnic po červené turistické značce vedoucí skalnatým terénem. Cesta nabízející úchvatné výhledy do kraje je však pro cyklisty nesjízdná.
GPS: 50.8552669N, 15.1619467E