Hemmrich Robert

Rodáci – osobnosti Jizerských hor – Rozhlednový architekt, jablonecký stavitel, Robert Hemmrich.

ROBERT HEMMRICH

Rozhlednový architekt – takto je často nazýván jablonecký stavitel Robert Hemmrich. S nikým jiným snad nejsou jizerskohorské rozhledny spojovány více než právě s ním.

Robert Philipp Hemmrich přišel na svět dne 1. května 1871 v Jablonci nad Nisou v domě s číslem popisným 191 jako nejstarší syn zámečnického mistra Franze Hemricha a jeho ženy Antonie, rozené Fischerové. Pokřtěn byl kaplanem Josefem Resselem o šest dní později. Už jaké malé dítě si prý s oblibou stavěl z písku a kamení nejrůznější stavbičky. Zřejmě měl o svém budoucím povolání jasno velmi brzy, a i rodiče ho v jeho volbě podporovali. A udělali velmi dobře, už z toho důvodu, že obor stavitelství se tehdy úspěšně rozvíjel nejen v Jablonci.

V letech 1885–1889 navštěvoval stavební oddělení prestižní liberecké průmyslové školy. Studovali zde také pozdější slavní architekti Josef Zasche, Rudolf Günther či Adolf Loose. V roce 1895 složil zkoušky v rakouském městě Linz. O sedm let později si ve svém rodném městě zřídil architektonický ateliér a natrvalo se zde i se svojí ženou Almou usadil. Žili v domě otce na dnešní Pražské ulici. Manželé Hemmrichovi velmi rádi cestovali, a tak jak jen to čas dovolil, vydávali se na cesty. Navštívili Německo, Rakousko, Itálii a Švýcarsko. A všude mladý architekt nacházel inspiraci.

Byl to člověk velké fantazie, traduje se, že řada jeho návrhů přišla znenadání a projekty pak rozpracovával z bezprostředních nápadů, které si zaznamenával třeba v kavárnách na ubrousky. Byl autorem tří tisíc návrhů, z nichž téměř jedna třetina byla realizována, více jak polovina z toho pak v Jizerských horách – v Jablonci, Liberci, Loučné, Desné, Smržovce, Albrechticích či Novém Městě pod Smrkem. Navrhoval stavby pro různé účely - luxusní vily, rodinné domy, reprezentativní exportní domy, městské bytové domy, školy, městské lázně, tělocvičny, chorobince, rozhledny, tovární areály a také památníky. Za všechny je možné uvést například kostel svatého Josefa v Loučné, Parkhotel ve Smržovce, v Jablonci pak rodinné vily pro bratry Josefa a Maxe Jägerovy v dnešní ulici 28. října. Jeho otisk ale dodnes nesou také jablonecké městské lázně, bývalá porodnice, továrna Detoa v Albrechticích, liberecký hotel Praha (dříve Schienhof) či lázně v Novém Městě pod Smrkem.

Navrhoval ve stylu florální a později geometrické secese. Inspiroval se také tím, co v Jablonci vznikalo, tedy bižuterním průmyslem. Jeho výrobky přeneseně používal na své stavby v podobě nejrůznějších ozdob. Jeho stavby také často zdobí oplechovaná věžička se zvoncovitou střechou. Svoje jméno používal ve dvou podobách. Jeho otec se psal s jedním „m“, slavný architekt pak v tištěných materiálech používal variantu s dvěma „m“, tedy Hemmrich, naopak na fasádách jabloneckých domů dodnes nacházíme nápisy pouze s jedním - HEMRICH, R. HEMRICH či ARCHITEKT ROBERT HEMRICH.

Ve volném čase velmi rád pobýval v Jizerských horách a Krkonoších. Podle jeho návrhů vznikly hned čtyři žulové rozhledny stojící na jižních svazích Jizerských hor – na Černé Studnici, Tanvaldském Špičáku, Bramberku a Prosečském hřebeni. Všechny byly vyzděny z lehce opracovaných jizerskohorských kamenů. Mnohokrát se už staly cílem milovníků vyhlídkových věží. Vznikly během krátké doby díky ambicím bohatých měšťanů sdružených do jednotlivých horských spolků či jejich sekcí.

Jako nadporučík se Hemmrich účastnil první světové války a získal vyznamenání Signum laudis. Jednou z jeho zásluh bylo prosazení zřízení funkce městského stavitele – urbanisty v městské radě. A touto osobou se stal právě on. Důležitost a nezastupitelnost této myšlenky se projevuje i v dnešních dnech.

Zcela určitě by pokojně dožil svůj plodný život v Jablonci, nicméně i jeho krutě zasáhl konec druhé světové války. Byl se ženou a dcerou odveden do sběrného tábora v Rýnovicích. V polovině září roku 1945 ale přišla písemná žádost o propuštění. Bylo mu čtyřiasedmdesát let.

„Místní správní komise doporučuje propuštění ze sběrného tábora v Rýnovicích Roberta Hemmricha, vzhledem k jeho stáří 74 let a jeho manželky 66 leté poloslepé a jejich dcery Almy. Dotyčný jest pro město Jablonec n. N. nezbytný již z toho důvodu, jelikož převádí archiv s více jak 1000 plány budov města Jablonec n. N., které jsou pro pozdější ocenění a odhady velmi důležité,“ píše se v dopise ze dne 14. září 1945 zaslaném do tábora jabloneckým stavebním úřadem. Propuštěn byl 2. listopadu 1945. Na stavebním úřadě byl pak nucen pracovat do jara roku 1946, dne 15. dubna zemřel. Pohřben byl na městském hřbitově. Jeho žena a dcera Alma Neumannová se odsunu nevyhnuly, v říjnu roku 1946 byly odsunuti.

Text: Jitka Nosková

Prameny:

Laurin, Petra – Nováková, Irena – Petrásková, Christa. Osudy Němců z Jizerských hor v letech 1945-1948. Vyd. 1. Liberec: Nakladatelství Bor, 2016. S. 40-41. ISBN 978-80-87607-54-1

Řeháček, Marek – Pikous, Jan – Kurtin, Petr. Příběhy jizerskohorských rozhleden. Vyd. 1. Liberec: Pavel Akrman, Jan Pikous, 2011. S. 54-56. ISBN 978-80-260-0682-4

Fotografie:

1. Podobizna Roberta Hemmricha (nedatováno, zdroj: http://liberec-reichenberg.net/autori/karta/jmeno/87-robert-hemmrich)

2. Dům otce v Jablonci nad Nisou v dnešní Pražské ulici, kde Hemmrich žil a tvořil.

3. Dobová pohlednice Černé studnice.

4. Dobová pohlednice jabloneckých lázní.

Jablonec nad Nisou

load